Domů » Blog » Cestování » Lower Zambezi - opravdová divočina

Lower Zambezi - opravdová divočina

Žirafa - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark IV Objektiv: Canon EF 400mm f/2,8 L USM , Stativ: ne Clona: 3.2, Doba expozice: 1/320 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -0.33 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 7. Prosince 2018, Lower Zambezi National Park

Poslední ráno u severní brány South Luangwa National Park proběhlo rychle. Pobalit a odjet. Na cestě mopánovým lesem, nedaleko brány, stopují dva chlapíci s kalachama. S Ondrou jedem sami, mrknem na sebe a zastavujem. Jsou to Rangeři v civilu a jedou domů po šichtě. Pěšky to mají na celý den. Tak je nakládáme a jedeme. Je vedro. Přejíždíme zpět podél levého přehu řeky Luangwa a projíždíme poloprázdná nebo prázdná koryta přidružených řek a říček. Na hlavní cestě ve městečku Kukumbi zastavujeme a loučíme se s našima stopařema. Pak už směr jih. Uvidíme, kam až dnes dojedeme. Cesta je dlouhá a v podvečer se dostáváme k mostu, který vede přes řeku Luangwa a vracíme se tak na její pravý břeh. Na most může vždy jen jediné vozidlo a u něj stojí malé žebrající děti. Jih je více připraven na turisty. Hned za mostem je malý campsite jménem Luangwa Bridge Camp. Campsite je maličký a u cesty, ale je tu malá restaurace. Během večeře se bavíme jak dál. Já s Ondrou letíme o den dříve z Lusaky, zbytek výpravy den po nás z Livingstoneu. David teď zvažuje, zda Lower Zambezi National Park lze nějak zakomponovat do jejich itineráře. Pokud by se podařilo dostat do parku ze severu, z města Serenje, dalo by se parkem projet na západ a bylo by to v pohodě. Zprávy o této cestě se však dost různí, ve směs ale nejsou dobré. Uvidíme zítra. Teď kytárka a Vláďa natahuje plátno a svítí. My s Ondrou cestou draze nakoupili manga (12kč za kýbl) a tak děláme bouli. Jenže večer na ní nedojde a tak jí balíme s sebou na druhý den. Vyjíždíme docela brzy, cesta je dobrá a v Serenje jsme poměrně rychle. Na křižovatce se dozvídáme, že severní cesta do parku je nesjízdná a tak u pumpy kousek dál stavíme. Tankujeme a loučíme se. Olda na nás na rozloučenou vystrčí holou prdel, což mu ze silnice s radostí vracím (ještě že máme to pravostranné řízení). Co se dozvídám později, tak obsluha čerpačky při pohledu na mou bílou prdel padá do mdlob. Olda jim ale vysvětlil, že takhle se u nás v Čechách loučí všichni, a že je to to nejvřelejší rozloučení, jaké příteli můžete nabídnout. :D

Chameleon - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark IV Objektiv: Canon EF 100mm f/2,8 L USM , Stativ: ne Clona: 2.8, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 320, Kompenzace expozice: -0.33 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 6. Prosince 2018, Lower Zambezi National Park

Voduška velká (Kobus ellipsiprymnus) - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark IV Objektiv: Canon EF 200mm f/2,8 L USM , Stativ: ne Clona: 4.5, Doba expozice: 1/50 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -0.33 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 5. Prosince 2018, Lower Zambezi National Park

Musíme přes Lusaku, tak stavíme v našem oblíbeném shopu a kupujeme zásoby na 4 dny. Navigace hlásí deset hodin jízdy z Lusaky dolů na jih přes Kafue a Chirundu. Opět potkáváme pod kopci v zatáčkách velké množství pozůstatků fatálních nehod. Tohle mi nedělá dobře. Zlatá rozbitá cesta, kde se nadá jet rychle a většinou nikoho nepotkáte. To se mi záhy plní. Cesta z Chirundu se rychle horší a posledních 100 km k bráně se kodrcáme 4 hodiny. Projíždíme malé vesničky, přejíždíme významná řečiště s vyschlým korytem a spousty brutálních sjezdů a výjezdů, které i teď za sucha nejsou úplně jednoduché. Cca 25 km od brány se dostáváme do soukromého parku, který nabízí luxusní lodges na břehu řeky Zambezi. My ale nesmíme uhnout z hlavní cesty, protože nejsme hosty tohoto parku. To byla striktní podmínka u brány této malé rezervace.

Pes hyenový (Lycaon pictus) - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark IV Objektiv: Canon EF 400mm f/2,8 L USM , Stativ: ne Clona: 2.8, Doba expozice: 1/50 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -0.33 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 5. Prosince 2018, Lower Zambezi National Park

V podvečer se dostáváme k západní bráně Lower Zambezi National Park. Je zavřeno a nikde nikdo. Biotop v oblasti je nepřehledný, porostlý křovinami a vzrostlými stromy. Po cca 10-ti minutách se objeví dva rangeři v civilu s kalacham přes rameno. Jsou velmi překvapení- prý, co tady děláme :-D Tak jim říkáme, že jedeme navštívit park. Udiveně odpovídají, že park je již zakonzervován na období dešťů, které přijdou každým dnem. Po chvíli nás pouští do parku na vlastní nebezpečí a zdůrazňují, že před setměním máme být zpět na bráně a budeme spát zde, pod jejich ochranou. Samozřejmě souhlasíme a trochu se divíme jejich opatrnosti. Je to zvláštní pocit být na místě, kde o vás prakticky nikdo neví. Místě o rozloze asi jako menší polovina středočeského kraje, kudy vede pár polňaček a to je veškerá infrastruktura. Tady má lidský život cenu asi jako moucha, kterou zabijete v obýváku, když koukáte na telku.

Vlha malá (Merops pusillus) - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark IV Objektiv: Canon EF 200mm f/2,8 L USM , Stativ: ne Clona: 4.5, Doba expozice: 1/320 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -0.33 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 6. Prosince 2018, Lower Zambezi National Park

Orel jasnohlasý (Haliaeetus vocifer) - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark IV Objektiv: Canon EF 400mm f/2,8 L USM , Stativ: ne Clona: 2.8, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 320, Kompenzace expozice: -0.33 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 6. Prosince 2018, Lower Zambezi National Park

Za šera se vracíme k bráně. Rangeři chtějí, aby naše auto stálo hned vedle vchodu do jejich malinké zamřížované chatky u brány. Neustále nás pobízí, abychom autem zajeli ještě blíže…. pořád nám to nedochází. Už za tmy stavíme stan na střeše a kluci nám mezi tím uvařili na ohni luxusní večeři. Nejde odmítnout. Ani se to nesluší. Je to fakt skvělé jídlo z nachytaných ryb s, polentovou kaší (asi) nebo něco na ten způsob. Jsou velmi milí a večer v poklidu prokecáme. Jeden z nich nám nabízí, že uděláme druhý den dlouhý trip za jeho kamarádem na druhé straně parku…super! V noci je fakt hic. Není míň než 30 stupňů a tak otevíráme stan jak to jen jde. V noci přijdou lvi. Jsou někde blízko nás. Ranger otevře mříž a upozorňuje nás na to. Uklidňujeme ho, že víme a spíme dál. Ráno vstaneme celkem pozdě. Až kolem sedmé a slunce už celkem dává. První co s Ondrou ještě ve stanu řešíme, je ta jejich nevšední opatrnost a ochrana před zvířaty. Jasně, v South Lungwa jsme měli incident se slony, ale to byla spíš naše blbost. Sloni tady všude působí lehce nasraně, ale zas tak hrozné se nám to nezdá. Posnídáme a okolo osmé vyjíždíme i s rangerem a nezbytným kalachem. Ten nám hned při rozjezdu říká, jestli chceme vidět lvi. Že nemohou být daleko když nám v noci řvali u auta. A po pár minutách je bezpečně nachází. Jejich znalosti jsou neocenitelné. Bez něj bychom je ani nezahlédli. Lvi jsou pouze dva mladí samci. Údajně jsou ve stádiu přípravy na převzetí místní smečky. Líně se povalují, a i když přijedeme na 10-15metrů, nic moc to s nimi nedělá. Jedeme dál, cesta je dlouhá a potkáváme spousty zvířat. Občas se dostaneme až ke břehu, kde z pravidla stojí pár stanů nebo chatek, které v sezoně slouží k ubytování turistů. Čím jsme dále od brány, tím cena za nocleh raketově roste. Chodí to tady tak, že turisté přiletí na místní letiště a pak je rovery nebo speedboaty odvezou do těchto lodges.

Zebry - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark IV Objektiv: Canon EF 200mm f/2,8 L USM , Stativ: ne Clona: 4.5, Doba expozice: 1/640 s, ISO: 200, Kompenzace expozice: -0.33 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 5. Prosince 2018, Lower Zambezi National Park

Žirafa - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark IV Objektiv: Canon EF 400mm f/2,8 L USM , Stativ: ne Clona: 2.8, Doba expozice: 1/80 s, ISO: 1250, Kompenzace expozice: -0.33 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 7. Prosince 2018, Lower Zambezi National Park

Po čase už ani naše aplikace maps.me nic neukazuje a jsme v rukách našeho průvodce. Teplota venku hlásí 44 stupňů. Máme okna dokořán a klimu jsme dnes ani nezapínali. Je to fakt masakr. Země je úplně vyprahlá, ale zebry zde postávají na přímém slunci jakoby nic. Po čase vidíme slony. Samec se samicí a s mládětem. Běží na nás jak smyslů zbavený, tak raději odjíždíme. Po čase zastavíme ve stínu, abychom si trochu odpočinuli. Vylezu z auta a vidím, že levá zadní pneu je poloprázdná. No super! V těchto místech a již bez rezervy. Vyměním kolo a jdeme ještě asi hodinu, než dojedeme do resortu, který je vrcholem nabídky tohoto parku. Všude jsou zaparkovány krásné rovery, které jsou “zazimovány”. Lodges jsou luxusní i pro středoevropana. Náš ranger nás seznamuje s majitelem lodge, který je původem Holanďan. V Zambii ale žije už 35 let. Nabídneme chlazené pivko a pokecáme v přístřešku, který je hned na břehu řeky. Poptáváme pneumatiku na auto, ale byl to marný pokus. I kdyby jí měl, má pro něj takovou cenu, že raději řekne že jí nemá. Pak se ještě dozvídáme, že noc zde v sezoně stojí 1200$! Tak to je úlet! Jsme KO a to ještě musíme zpět k bráně. Přiznávám, že v těchto podmínkách jsem z absence rezervy trochu nervózní. Cestou zpět řídím já a snažím se vyhýbat všem ostrým kamenům, které potkávám. V jedné nepřehledné pasáži na cestě leží sloní trus. Ondra z auta zkušeným okem vyhodnotí, že se jedná o “hovno tak akorát” a ptá se rangera (jen ze slušnosti) jestli může jít na průzkum. Když jsme oba po lokty v hovně a vybíráme všechny ty hovnivály a zlatohlávky, všimnu si, že nás pozoruje tak z 15-ti metrů slon a mocně plácá ušima. Ranger se podívá stejným směrem jako já a natahuje kalacha… “prásk” vypálí do vzduchu a slon se otočí jde si po svých. “You can continue...” povídá náš ochránce... Čumim na Ondru a on na mě. Zubíme se tomu jak dva retardi. Sebereme pár brouků a jede se dál. Ptáme se, jak často se tu takhle střelí do vzduchu. Víte, kdyby jste tohle jako ranger udělal třeba v Botswaně nebo Zimbabwe, je to incident, který má jistá pravidla a složitou administrativní dohru. Ranger vysvětluje, že místní sloni jsou poměrně agresivní a že tohle je zatím jediné, co spolehlivě funguje. Říká, že i ostatní zvířata jsou zde více nebezpečná. Je to větší divočina, lidé jsou tu vzácní a zvířata je nevidí úplně rádi nebo jsou zvědavá. My máme teorii takovou, že park je poměrně mladý a infrastruktura se teprve tvoří. Domníváme se, že dříve zde docházelo k pytláctví právě z aut a sloni si tuto informaci bez problému po generace předávají.

naši lví bratři - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark IV Objektiv: Canon EF 400mm f/2,8 L USM , Stativ: ne Clona: 2.8, Doba expozice: 1/320 s, ISO: 400, Kompenzace expozice: -0.33 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 5. Prosince 2018, Lower Zambezi National Park

Slon nasraný - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark IV Objektiv: Canon EF 200mm f/2,8 L USM , Stativ: ne Clona: 4.5, Doba expozice: 1/640 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: -0.33 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 5. Prosince 2018, Lower Zambezi National Park

foto#636

Bazén u jedně z lodges - Foceno telefonem

Buba po lokty v hovnech - Foceno talefonem

V pozdním odpoledni se vracíme k bráně a nedaleko od ní nám náš průvodce vypráví příběh jeho kamaráda a trochu se u toho usmívá. Ukazuje směrem k jezírku, kde pořádali pěší safari. Kolega měl doběhnout pro vodu, ale dlouho se nevracel. Našli ho až za dva dny. Prý ho asi našli sloni a pak ho trochu ohlodali hyeny. No a pořád se tak culil. Už jsme pár takových historek slyšeli a tak se jen tak zeptám: “Hm ...a kdy se to stalo?” a on: "Teď ve středu!” a začal se fakt smát. No, tak to jen potvrzuje domněnku hodnoty života v Africe. Čumíme na sebe s Ondrou jak jelita a dojíždíme k bráně. Pečlivě zacouvat až ke vchodu a už sedíme na židli s pívákem v ruce. Samozřejmě nabídneme i našim hostitelům. Kolem nás se motá slon. Paběrkuje na ovoci na stromech kolem a je pořád blíž a blíž. Když je tak cca 15m, jeden z chlapíků vejde do chatky, vytáhne kalach natáhne a ze země vezme pár šutrů. Ty obratem hází po slonovi a lamentuje u toho. Když mu dojdou šutry, začne po něm házet prázdné láhve od piva. Je to fakt zábava. U nás takhle zaháníme slepice …

Naše tábořiště

Dnes vaříme my. Bude stejkanec a k tomu boule :-D Pro ně je takové maso vzácností. Nepohrdnou a docela i chválí. Boule je pro ně prej moc hrubá, ale nakonec nezbylo nic :-D Chudáci, ráno mi jich bylo fakt líto. My s Ondrou po ránu dáváme hlavy dohromady a rozhodneme se odjet už dnes. Přeci jen-nacházíme se v rizikové oblasti. Pokud v horách začne pršet a naplní se koryta řek, jsme odříznutí od světa a nikdo o nás neví. Telefon tu samozřejmě nefunguje. Navíc naše auto už nemá rezervu. To by byl také velký problém! Do toho všechna ta nasratá zvířata…. Bohužel dáme poslední noc někde u Lusaky. Nechceme po tom všem kluky jen tak opustit. Udělali pro nás tolik. Já věnuji leathermana a Ondra fiskarsku. K tomu nějaký zdrhovačky, tejpu a toaletní papír. Kluci tohle jistě ocení. Pobalíme a jedem.

My a naši přátelé u východní brány Lower Zambezi National Park - Foceno telefonem

Rybář mezi hrochy a krokodýli - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark IV Objektiv: Canon EF 200mm f/2,8 L USM , Stativ: ne Clona: 5.6, Doba expozice: 1/800 s, ISO: 100, Kompenzace expozice: -0.33 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 7. Prosince 2018, Lower Zambezi National Park

Je škoda, že s námi nejeli i ostatní. Ve více autech a lidech by se to lépe zvládlo. Jenže zase při nás stálo štěstí! Celou dobu jsem si myslel, že letíme někdy okolo páté odpoledne a plán byl takový, že když vstaneme brzy ráno, tak to stihneme. Tím, že jsme se ale vrátili o den dříve, obáváme se, co s časem. Ondra večer v kempu u Lusaky při pečení posledního steaku povídá: ”No...a v kolik teda letíme?” Tak říkám, že něco po pátý, jak jsem přeci už několikrát říkal…. A on že to chce přesně, že bychom cestou na letiště umyli auto. Tak složitě do batohu a hledám letenky “Je hele, my letíme v 10 dopoledne” Začneme se zase chlámat…. No prostě klika. A nejednou už jsme problém s časem neměli. Ondra se ještě v noci slušně složil, ale protože je kámoš, tak mě nevzbudil a zvracel v klidu v koutě. Těžko říct, jestli to byl sickhome nebo nějaká jednodenní viroza, ale ráno byl až na zelenej ksicht (což je u něj docela nezvyklá barva) celkem OK.

Čáp sedlatý(Ephippiorhynchus senegalensis) - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark IV Objektiv: Canon EF 400mm f/2,8 L USM , Stativ: ne Clona: 2.8, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 320, Kompenzace expozice: -0.33 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 6. Prosince 2018, Lower Zambezi National Park

Impala s hrochem - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark IV Objektiv: Canon EF 200mm f/2,8 L USM , Stativ: ne Clona: 3.2, Doba expozice: 1/200 s, ISO: 320, Kompenzace expozice: -0.33 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 7. Prosince 2018, Lower Zambezi National Park

Náš Africký výlet se chýlí ke konci. Poslední den už nestojí za zmínku. A jaké že je Zambie? Uf… těžká otázka. Je víc africká než třeba Botswana, a asi i víc než Zimbabwe… teda pro mě. Je více syrová. Ale krásná. Tak krásná, že bych neváhal se sem podívat znovu. Stále je zde infrastruktura, která dá středoevropanovi dostatek pohodlí a možnost zemi bez problémů procestovat. Zvířat už zde není tolik a nacházejí se pouze v parcích. Ale i vesničky mají své kouzlo a zejména vnitřní čistota lidí a dětí na severu je okouzlující. Znám někoho kdo by tomu ochotně podlehl. Společnost lidí, s kterými jsem mohl cestovat byla významným zpestřením, bez které by zážitek nebyl ani poloviční. Už teď vím, že mi to bude chybět ačkoli se těším domů. S bohem Zambie... bylas k nám milosrdná a já Ti ze srdce děkuji.

Ledňáček senegalský. (Halcyon senegalensis) - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark IV Objektiv: Canon EF 400mm f/2,8 L USM , Stativ: ne Clona: 2.8, Doba expozice: 1/80 s, ISO: 1250, Kompenzace expozice: -0.33 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 7. Prosince 2018, Lower Zambezi National Park

varan - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark IV Objektiv: Canon EF 200mm f/2,8 L USM , Stativ: ne Clona: 3,2, Doba expozice: 1/120 s, ISO: 800, Kompenzace expozice: -0.33 EV, Blesk: Ne, Vytvořeno: 5. Prosince 2018, Lower Zambezi National Park