Domů » Blog » Příroda » Na návštěvě u jezevce

Na návštěvě u jezevce

Rád se vracím do míst, kde to znám. Na "svoje místečka" A ještě raději se vracím tam, kde jsem se narodil a vyrůstal. Tohle místo má vždy co nabídnout. A přírodu z toho nevyjímaje. Může to být procházka bez cíle, nebo jdete za něčím, co víte že tam před časem bylo. Pokud je vaše cesta cílená avšak cíl na místě není, je to zklamání. Ale pokud je vaše cesta bez cíle a naleznete něco nového, může to být příjemné překvapení.

Jezevec lesní (Meles meles) - Jezevec lesní (Meles meles) - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM , Stativ Gitzo, Clona: 4.0, Doba expozice: 1/40 s, ISO: 2000, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 17. července 20102 20:25, Vrančický les

To se přihodilo před časem mě, když jsem se vydal do míst, kde jsem opravdu 20let nebyl. Jedná se o roh lesa, kde se nacházejí dva maličké, zatopené lomy. Šel jsem se spíš podívat, v jakém stavu je zdejší příroda. A jestli zde nejsou nějací ptáci. Při obcházení jsem již na druhé straně viděl velké množství vyházené hlíny, které reliéf břehu značně pozměnilo. Záhy mi to došlo. Nora s opravdu velkým vchodem a před norou naklizeno jak od hospodyňky. Nebylo pochyb, že tady bydlí jezevec.

Hned jsem přemýšlel jak jej fotografovat. Zima ještě ani pořádně neřekla své poslední slovo a tak jsem usoudil, že času je dost a budu noru monitorovat. Vrátil jsem se asi za měsíc. Stromy začali obrůstat listím a na místě vyrůstaly první traviny a hromada hlíny byla o dost větší. Postupně jsem zkoušel různé hodiny a trávil jsem na místě i relativně hodně času. Samozřejmě tak, abych zvíře "nezradil". Když jsem, po delší době, přišel někdy v půlce května na místo, nestačil jsem se divit. Okolí bylo zarostlé kopřivami a vzrostlým kapradím. Ústí nory bylo na vyvýšeném místě, takže jezevec měl hned přehled, ale v momentě, kdy noru opustil, byl v bezpečí husté a nevzhledné vegetace. Usoudil jsem, že je potřeba nastudovat jezevcův denní rytmus a tak jsem na místě instaloval fotopast a o kus dál fotokryt, aby si jezevec zvyknul. Celé léto jsem v nepravidelných intervalech vybíral fotografie z fotopasti a vychutnával si dovádění jezevčí rodinky. Denní rytmus byl až vojensky přesný. Statný samec vždy vylezl z nory jako první okolo 19:45 - 20:15hod v momentě, kdy vše vyhodnotil jako bezpečné, vylézá samice a dvě mláďata. Společně pak skotačí chvíli před norou. Někdy odcházejí všichni, někdy pouze samec, jindy samec se samicí. Pravidelný návrat okolo 4:30. Pouze 2x za celé léto se samec vyvaloval na slunci přes den. Jinak moje fotopast vyfotila srny, ptactvo, kočku domácí a na konci sezony i jakési lidské nohy:-(.

S fotoaparátem jsem se poprvé k noře vypravil 17.7.2012 Zasedl jsem do fotokrytu okolo 19:00 a nehybně seděl s rukou opřenou o stativ. Vůbec jsem netušil, co mám čekat. Vylezou dnes? Budou dupat a funět jak se říká? Byl jsem opravdu nervozní. Fotoaparát jsem co chvíli cvičně cvakal, protože světelné podmínky se díky zapadajícímu slunci co chvíli rychle měnili. A nechtěl jsem aby fotoaparát "usnul". Měl jsem už 5D Mark III, který umožňuje tiché snímání. Daní za to je ovšem velmi pomalé sekvenční snímání. Když jsem kolem 20:20 zase zkoušel nacvaknout jednu fotku, zaznamenal jsem u nory pohyb. Byla to samice! Jen vykoukla a asi na 3 sekundy úplně ztuhla. Ani jsem nedýchal a jen mačkal spoušť. Moje srdce ale tlouklo hlasitěji, než závěrka fotoaparátu. Pak samice zmizela zpět v noře. Po malé chvíli vylezl samec. Ten se už ukázal v celé své kráse. Vylezl na nejvyšší místo a také znehybněl. Byla to zvláštní pozice, kde jakoby nastražil uši a hlavu lehce předklonil. Byl opravdu mohutný a budil zasloužilý respekt. Po 10 vteřinách zalezl zpět a bylo po všem. Od jezevců jsem byl asi 20m a bylo téměř ticho. Jejich pohyb byl absolutně neslyšitelný. Žádné dupání, funění...nic. Lapám po dechu a přemítám si, co se stalo. Pak se přistihnu, jak mám hubu od ucha k uchu. Seděl jsem tam až do tmy a pak se opatrně vytratil. Věděl jsem, že fotky za nic nestojí, ale zážitek to byl nepopstaelný!

Jezevec lesní (Meles meles) - Jezevec lesní (Meles meles) - Autor: Štěpán Červený | RedStep.cz, Model: Canon EOS-5D Mark III, Objektiv: Canon EF 500mm f/4 L IS USM , Stativ Gitzo, Clona: 4.0, Doba expozice: 1/10 s, ISO: 2000, Kompenzace expozice: 0, Blesk: Ne, Vytvořeno: 17. července 20102 20:25, Vrančický les

Překvapilo mne, že se jezevec spoléhá spíše na uši než na nos. Možná se mi to jen zdálo, nevím. Každopádně jsem se již k jezevci od té doby s fotoaparátem nedostal. Párkrát jsem tam zajel vybrat fotky z fotopasti a když jsem tam objevil lidské nohy, fotopast i fotokryt jsem zbalil a místo opustil. Trošku mě to ale v hlavě hlodá a chtěl bych se pokusit o lepší fotografie. I když prostředí je opravdu nevzhledné...No, tak uvidíme. Jen případné setkání bez fotografie by určitě chytlo za srdíčko.

Tento článek zatím nikdo nekomentoval.

Na návštěvě u jezevce | Štěpán Červený

Na návštěvě u jezevce

Váš komentář k článku